Houby: Zabíjejí – i léčí

0:00 | 21. 10.

autor: mon

Co se hub týká, lidé se dělí na dvě kategorie – jedni je milují, druzí je nemohou vystát. Ti o mnoho přicházejí.

Houby jsou totiž nejen krásné na pohled a nádherně voní. Zároveň jde o velmi lehkou a přitom nutričně přínosnou potravu. Některé druhy navíc léčí. Nejrůznější léčivé účinky byly doloženy u 1800 druhů hub: zejména vůči virózám a oslabené imunitě, ale též jako prevence rakoviny a kardiovaskulárních chorob. Pozitivní jsou jejich protizánětlivé a antioxidační účinky. Nejlepší pověst v tomto směru mají čínské houby shii-take a hlíva ústřičná, ale zdatně jim sekunduje třeba penízovka sametonohá, která volně roste v našich lesích.

Velmi chutná dieta

Dobrá zpráva pro dietáře: houby obsahují hlavně vodu (až 92 %), dále pak bílkoviny, tuky, uhlovodany, vitaminy a minerální látky. Bílkovin mají víc než rýže nebo mléko a srovnatelně se sojou, zato velmi málo tuků. Jsou cenným zdrojem minerálních látek (draslík, fosfor, sodík, vápník, hořčík) a stopových prvků (měď, zinek, železo, mangan, molybden), ale i vitaminů B, C a provitaminu D2. Vláknina, která čistí organismus, tvoří skoro třetinu sušiny. Je tedy jasné, že houby jsou vítanou složkou redukčních diet, která nasytí aniž by se po ní tloustlo.

Neurodily se? Vypěstujte si je!

Houby se konzumují zcela jistě už od pravěku. Jejich cílené pěstování, konkrétně ucha Jidášova, je potom doloženo v Číně kolem roku 600 n. l. Houby lze sušit, zamrazovat, zavařovat i pasterizovat, nic se však nevyrovná jejich chuti, když jsou čerstvé. Co si však počít, pokud se nevyvede sezóna jako třeba letos? Vypěstujte si je doma. Žampion, hlívu ústřičnou či královskou, shii-take, šupinovku nameko, maitake nebo polničku topolovou lze klidně sklízet v paneláku, stačí koupit substrát a postupovat podle návodu. Majitelé zahrádek pak mohou houbařit na vlastním. Vysadit lze třeba pýchavka obrovskou (vatovec), různé druhy hlív (ústřičnou, miskovitou, máčkovou, plicní), shii-take, žampiony, límcovku obrovskou, penízovku sametonohou či ucho Jidášovo.

Které určitě nesbírat

• Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) – smrtelně jedovatá. Nejnebezpečnější houba Evropy a Severní Ameriky, zákeřná hlavně tím, že ji první příznaky otravy prozradí až když už je jed vstřebán v organismu a játra nenávratně poškozena.
• Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) – smrtelně jedovatá
• Vláknice Patouillardova (Inocybe erubescens) – smrtelně jedovatá
• Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus) – smrtelně jedovatý
• Závojenka olovová (Entoloma sinuatum) – smrtelně jedovatá
• Závojenka jarní (Entoloma vernum) – prudce jedovatá

K dalším houbám s vysokým obsahem jedu patří strmělka vosková a strmělka pohárovitá, muchomůrka jízlivá (Na tu potvoru pozor, je zaměnitelná za bedly případně za žampiony! Naštěstí jde o houbu poměrně vzácnou.), červená a citrónová. Existuje však i mnoho dalších hub, které sice nezabijí, ale dokáží způsobit pěkný břichabol. Proto platí stará dobrá zásada – co neznám, nesbírám! A když si nejsme jistí, raději tu lákavou krasavici oželíme.

Marinovaná hlíva ústřičná se zeleným pepřem

A ještě recept na závěr. Vzhledem k tomu, že platí pořekladlo Co Čech, to houbař, nemá smysl omílat známá, byť skvělá jídla. Nabízíme vám proto lahůdku trochu neobvyklou. Když ji vyzkoušíte, určitě nebudete litovat.

Suroviny

• 500 g hlívy ústřičné
• 100 ml olivového oleje
• sůl
• 20 g nakládaného zeleného pepře
• 500 ml červeného vinného octa
• 2 stroužky česneku
• 6 snítek tymiánu

Postup

Hlívy důkladně očistíme, ale pokud možno nemyjeme. Větší houby rozpůlíme. Asi 2/3 olivového oleje rozehřejeme na pánvi a hlívy na něm prudce orestujeme po dobu 4 – 5 minut. Houby vyjmeme a necháme okapat na papírovém ubrousku. Potom je osolíme a naskládáme na dno ploché misky. Zrnka zeleného pepře zalijeme horkou vodou a máčíme je asi minutu. Opět necháme okapat a nakonec je rozmačkáme vidličkou. Rozmačkaný pepř smícháme s octem a zbývajícím olivovým olejem. Česnek oloupeme a nasekáme najemno. Tymián omyjeme a osušíme, otrháme lístky a vmícháme společně s česnekem do pepřové marinády. Stranou si odložíme jednu lžičku koření na zdobení. Hotovou marinádou pokapeme ještě teplé hlívy a pokrm dáme na nejméně 6 hodin odležet do lednice. Potom je rozložíme na talíře a ozdobíme je zbývajícími lístky tymiánu. Marinované hlívy se podávají při pokojové teplotě. Hodí se k nim čerstvý chléb nebo bageta.

zdroj: www.dobrehouby.cz

foto: www.geo.de, www.dobrehouby.cz